Historie budovy
Barokní měšťanský dům z první třetiny 18. století na starším základě s architektonicky značně náročnou fasádou. Jedná se o řadový jednopatrový čtyřosý dům s polopatrem půdy a pravoúhlými okny.
Kulturní památkou je již od 3. 5. 1958, tedy od účinnosti tzv. starého památkového zákona – zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Jeho jedinečné číslo v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 29179/7-5941.
Barokní měšťanský dům z první třetiny 18. století na starším základě s architektonicky značně náročnou fasádou. Jedná se o řadový jednopatrový čtyřosý dům s polopatrem půdy a pravoúhlými okny. Fasáda domu je členěna v podklenutém přízemí pásovou rustikou (zvýrazněnými spárami v omítce), kolem oken jsou pravoúhlé šambrány (štukové orámování okenních otvorů). Přízemí od prvního poschodí odděluje pásová (kordonová) římsa, nad kterou v druhé svislé ose domu (nad vchodovými dveřmi) vybíhají křídla rozeklaného segmentového barokního frontonu (štítový nástavec nad dveřmi), který je umístěn nad portálem s půlkruhovým záklenkem se zdůrazněným klenákem (kónickým kamenem ve vrcholu oblouku) a s bočními pilastry (ze stěny vystupující plochy, napodobující sloupy s hlavicí a patkou). Patro domu je členěno velkým pilastrovým řádem (souborem pilastrů, iluzivně navozujících dojem sloupořadí), okna jsou lemována šambránami a parapety, nad okny jsou jednotlivé vystupující tzv. návojné římsy. Okénka půdního polopatra jsou rovněž lemována zalomenou šambránou.
Odedávna svobodný dům, ve kterém sídlili hejtmani holešovského panství. V roce 1628 dům držel příslušník staré moravské šlechty Vilím Ullersdorfer z Němčího, holešovský hejtman a regent panství Ladislava Popela ml. z Lobkovic. Dům zřejmě držel už jeho otec Mikuláš (psal se Ullerštorfer), na něhož pravděpodobně přešel od jeho ženy Kateřiny, která jej zdědila od svého otce, Václava Krsovského z Krsovic, panského úředníka v Holešově a jeho ženy Marty z Hrabova, která zemřela v r. 1554 a byla v Holešově pochována. Nechvalně známý hejtman Vilím Ullersdorfer z Němčího byl pro účast na stavovském povstání zbaven svých nemovitých majetků (kromě tohoto domu mu patřil svobodný dvůr na Plačkově a dům v Olomouci), poníženou suplikou k císaři Ferdinandu II. požádal o navrácení tohoto majetku („neboť dům v Holešově je od lidu polského vybraný a v niveč obrácený“) a odvolával se na to, že povstání se zúčastnil z pomýlení a donucení, ale že vždy věrně sloužil zemskému hejtmanu Ladislavu z Lobkovic, věrnému služebníku JM císaře. Majetek mu byl skutečně vrácen a Ullersdorfer se pak horlivě v Holešově účastnil často i násilného obracení obyvatel na katolickou víru. V roce 1676 vlastní dům dědicové příslušníka staromoravského panského rodu Jíry Křena z Chotče a v roce 1689 jej koupil hrabě Jan Kryštof z Rottalu od Albína Křena z Chotče. V roce 1734 prodal hrabě František Antonín z Rottalu dům holešovskému panskému polesnému Johannu Heinrichu Ribsenovi a po jeho smrti dům několikrát změnil majitele, až v polovině 19. století skončil nadlouho v rukou rodiny Lusarů. Ve dvacátém století pak v domě bydlela holešovská advokátská rodina Kostků.